Po dokončení ocelového mostu přes Sázavu v Ratajích pak byl do provozu předán i zbylý úsek, tedy trať z Čerčan až do Kácova. Na celém úseku byl pravidelný provoz zahájen 6. srpna 1901. Přestože lokalita kolem městečka Sázava patřila k těm významnějším v trase kudy nová železnice vedla, bylo rozhodnuto zde vybudovat pouze malé dvojkolejné nádraží. Pro jeho umístění byl vybrán prostor v širých polích na levém břehu řeky Sázavy (traťový kilometr 45,0). Nové nádraží se nacházelo přibližně jeden kilometr od levobřežního trhového městečka Sázava, které leželo jihozápadním směrem. Přibližně stejně daleko, avšak západním směrem, se nacházela i pravobřežní klášterní osada Černé Budy se Sázavským klášterem. Zřejmě i kvůli této neurčité poloze bylo nádraží pojmenováno jako Sázava-Buda, čímž symbolizovalo odvěké spojení levobřežní osady Sázava a pravobřežní osady Černé Budy. V podstatě nejblíže novému nádraží ležela sklářská osada „Na Kácku“ a Kavalierovi sklářské hutě. K nim byla navíc vybudována vlečka, která odbočovala z širé tratě v těsné blízkosti ledečského zhlaví nádraží Sázava-Buda. Samotné nádraží mělo typizovanou nádražní budovu, dřevěné skladiště s kamennou boční rampou a dřevěnými záchody.
Železniční stanice Sázava Černé Budy leží v km 45,000 jednokolejné trati Světlá nad Sázavou–Čerčany. Je stanicí smíšenou podle povahy práce a mezilehlou po provozní stránce. Sídlem vrchního přednosty UŽST je stanice Benešovu Prahy. Ve stanici se nachází vlečky Sklárny Kavalier, a.s. Ve stanici jsou dvě zvýšená panelová nástupiště. Přístupy na nástupiště jsou cestou mezi staniční budovou a skladištěm dále přes úrovňové přechody umístěné u výpravní budovy, u skladiště a u veřejného WC. Kromě výpravní budovy se na nádraží nachází ještě dřevěné skladiště s kamennou rampou, dílny provozního oddílu, veřejné záchody a budova remízy pro lokomotivu skláren.